Písničkářka Lucie Redlová natočila své druhé album Křižovatka ve spolupráci s americkým hudebníkem a producentem Timem Eriksenem. Zvuk měl na starosti uznávaný mistr svého oboru Ondřej Ježek, v epizodních rolích se na alba objevují obě Luciiny babičky. Přečtěte si naši recenzi a případně napište do diskuse, jak hudba Lucie Redlové oslovuje vás.
Lucie ve spolupráci s novým producentem Timem Eriksenem pro sebe našla zajímavou hudební tvář. I když u nás Eriksena známe jako sběratele a interpreta lidových písní Nové Anglie, je to také rocker, který dokázal k Luciinu hlasu a především k jeho dynamičtější poloze najít adekvátní hudební vyjádření. Přidejme k tomu sehranou kapelu Garde, která Lucii už nějaký ten pátek doprovází na koncertech, a zvukového mistra a spoluproducenta par excellence Ondřeje Ježka. Výsledkem jejich práce je poctivá folkrocková až rocková deska, která navazuje – ano, trochu přeháním, ale přece jen… – na mišíkovské nebo youngovské tradice českého a západního rocku. Z jednotlivých skladeb vyzdvihuji Dokonalou s funkující basou a s naléhavým závěrečným sólem na elektrickou kytaru nebo pohodovou Letní, která mi připomíná rockovější skladby mého oblíbeného Oborohu.
Výrazný posun vnímám také v koncepci desky. Jestliže První poslední bylo jen sbírkou písní, často ještě ovlivněných „holčičí“ poetikou, Křižovatka obsahuje skladby vyzrálejší, které – původně možná ne úplně záměrně – tvoří jasný celek. Většina z nich se více či méně týká klíčových okamžiků v životě mladé, ale už dospělé ženy. S tímto tématem koresponduje i skvěle zaranžovaná slovenská lidová píseň Keby ja vedela (navíc vtipně zařazená po tematicky blízkých Kamarádech) nebo úvodní Sběračky čaje, krásné podobenství o zrání čajových lístků a o duši, která „není rovina“. Další doklad toho, jaká skvělá textařka roste z Lady Šimíčkové. Naopak trochu problém mám se závěrečnou písní Na Lhotách, ve které sice autorka textu Radka Bzonková prokázala schopnost pracovat s textovou zkratkou, ale místy se už v jednočlenných větách přestávám orientovat („Chladná sprcha / Bolest břicha // Zaklínám vás / Bohové / Valašsko / Pomozte“). Z dalších textů stojí za pozornost například Nalívej, opět umná zkratka Radky Bzonkové, náladou (nikoli formou) se blížící japonským haiku. Jediný textařský příspěvek Kuby Horáka s názvem Je noc pracuje spíše s asonancemi než rýmy, nesnaží se o dokonalou formu, ale svým námětem se také dobře hodí do nálady alba. Dokladem toho, že si Lucie coby autorka hudby dobře vybírá spolupracující textaře, je i její jediný autorský text na albu Jsi nejlepší, který je spíše průměrně folkový než nejlepší. Mimochodem rým možné/rožne je půvabný, ale na posluchače v Čechách určitě působí jinak, možná i legračněji, než na Moravě. Podobně považuji za vadu na kráse moravskou výslovnost („UŽ je to jasné“), na kterou jsem upozorňoval už v recenzi minulého alba. Malé bezvýznamné mínus dávám také za natahování „vraaacím se z cesty“ v písni Nalívej, tedy nešvar, který jsem nedávno vytýkal také Václavu Neckářovi na jeho novém albu Dobrý časy.
To jsou však jen drobnosti. Jinak se Lucie Redlová na Křižovatce vydala dobrým směrem. Výrazné melodie, slušné až velmi dobré texty, skvělé aranže, dobrý zvuk a několik dávek nenuceného humoru (včetně angažování dvou babiček do epizodních rolí v písni Kamarádi) – výsledkem je opravdu velmi slušná deska. Mnohem lepší, než jsem se vůbec odvážil doufat.
Vydavatel: Indies Scope
Rok vydání: 2012
Žánr: folkrock
Celkový čas: 42:03
| < Předchozí | Další > |
|---|
