Dnes jsme na to se Stevem byli sami, Milan (Cimfe) měl neodkladné záležitosti. Štěstí, že se tu pracuje ve stejném programu jako v Dublinu u Steva ve studiu (mají s bratrem své vlastní).
Vrhli jsme se na zpěvy a zvládli rovnou půlku. I Steve si střihl jeden český backing-vocal. V milostném duetu si se  mnou zazpíval také můj nejmilejší zástupce vydavatele Milan Kuchynka.
A večer jsme měli další milou návštěvu, Petra Ostrouchova, který nám nahrál spoustu krásných klavírů a nylonovych kytar.
Heslo dne: Nahraj to, smazat to můžeme vždycky!

Nevyspala. Ale to nevadí, umění je řehole.
Nahráli jsme kytaru do zbývajících písní, celkem osmi (!).
Večer se stavil do studia nějaký Pepíno pro nějakou opravenou věcičku. Ukázalo se, že má s sebou i klacek, a to ne jen tak nějaký, nýbrž bas-klacek (klacek=klarinet). Dle hesla "zuj mi boty, když už jsi tady" jsme se jej rozhodli využít, tedy toho jeho úžasného nástroje. A například z Beowulfa, ze začátku trochu Popelky mezi písničkami, se najednou vyklubala hotová věc! A té legrace, co jsme si s Pepínem užili - díky Pepino!!

Někdo by mohl říct, že když má člověk producenta a dobrého vydavatele, deska se nerodí v potu a krvi - ne ovšem, když dva dny před natáčením chytnete střevní chřipku! Si zkuste natáčet, když místo poslouchání nahraného musíte letět tam...onam...
První dojmy: Steve udělal v Dublinu kus práce, s kolegy z jeho kapely Rorym a Jonem natočili k většině písní baskytaru a bicí či perkuse a já se nestíhám divit! Přehráváme nyní moji akustickou kytaru, kterou jsme v Dublinu natočili jen nanečisto.
Dnes jdu brzo spát a snad se dnes konečně vyspím!

Příští týden jdeme do studia, natáčet budeme nakonec v studiu Sono Records, tak se těším na perfektní prostředí a hlavně zvuk!