Na pomezí Tabletek odvahy Zuzany Smatanové, alba Lidi Jany Loty a prakticky jakékoliv tvorby od Sester Steinových se nachází debutové album písničkářky z Valmezu Lucie Redlové. To je velice slušná společnost. Kdyby se však tyto dámy sešly na pomylsném potlachu, Lucie Redlová by nejspíš jen nesměle přikyvovala konverzaci. Alespoň tak působí její 35 minut dlouhý debut.
Sympatickou Lucii si možná pamatujete ze skupiny Docuku, hostovala i na CD Žambochů. Mít kompromisy nezbytné při spolupráci s ostatními v kapele vryté pod kůží, a pokoušet se vydat desku na vlastní triko, je vždycky náročné a vrtkavé. Producent a pomocný aranžér písní Steve Wall (irská skupina The Walls) a mistr zvuku Milan Cimfe museli na autorku veškeré hudby pěkně zadupat, aby se na desce nedržela při zdi, a dostala ze sebe všechno, co si obdobné autorské CD zasluhuje. I tak je stále patrné, že se Lucie nehodlá nikam cpát a i její živočišný „Samičí blues“ není takovej vodvaz, na který jsme zvyklí třeba u Radůzy. Více řevu a emocí by z jejího „prvního – posledního“ alba jistě učinily folkovou událost tohoto léta. Třeba se na další desce pokusí sama něco otextovat a při následné interpretaci jinak povedených textů ze sebe dostane nejen to první, ale i to poslední.
Michaela Poštulková, Houser
| < Předchozí | Další > |
|---|
